– Do roku 1800 byla světová populační křivka víceméně plochá, lidé žili v rovnováze s přírodou. Ženy měly průměrně šest dětí, ale jen dvě se dožily dospělosti. Pak se doba dožití začala zvětšovat, což mělo za následek prudké zvýšení populace. V současné době se počet dětí na jednu ženu blíží ke dvěma, populační křivka se bude opět zplošťovat a dojde k novému rovnovážnému stavu. Počet dětí závisí na bohatství společnosti. Jedinou metodou jak omezit populační růst je výmýcení extrémní chudoby.
Rozdělení lidstva podle příjmů na člověka a den:
– 2$, 1 miliarda lidí. Voda hodinu cesty, jídlo kaše, někdy hlad. Doprava pěšky, žádné léky.
– 8$, 3 miliardy. Můžou si koupit jídlo, mají slepice, kolo, boty, plynový vařič, matrace a možná elektřinu.
– do 32$, 2 miliardy. Více zaměstnání, 16h pracovní doba, studená voda, lednice, motocykl, úspory, děti možná střední školu.
– více než 32$, 1 miliarda. Škola min. 12 let, dovolená letecky, auto.
Úroveň 2 a 3 byla v Evropě a Severní Americe cca. v 50. letech.
V dnešní době žije miliarda lidí v Severní a Jižní Americe, miliarda v Evropě, další v Africe a v Asii tři. Do konce století přibudou tři miliardy lidí v Africe a jedna v Asii. Těžiště světového obchodu se přesune do Indického oceánu. Západní dominance ve světovém obchodu skončí.
Instinkt propasti
Máme tendenci rozdělovat mnoho jevů na dvě protichůdné skupiny, a mezi nimi vidět propast. Třeba bohaté a chudé státy. V roce 1965 šlo svět přehledně rozdělit na chudé a bohaté státy třeba podle dětské úmrtnosti. Dnes už to neplatí. 75% světové populace dnes žije v zemích se středním příjmem. Tomuto vidění světa také nahrává porovnávání průměrů různých veličin, třeba počet osob s podle příjmu. Je třeba porovnat i rozložení, pak se rozdíly mezi státy zmenšují.
Instinkt negativity
Většina lidí je přesvědčená, že se svět zhoršuje. Přitom za posledních 20 let se počet lidí žijících v extrémní chudobě snížil skoro o polovinu. V roce 1800 byla průměrná doba života 30 let, dnes 70. Je to ale dáno dětskou úmrtností. Instinkt negativity se dá vysvětlit třemi vlivy. Zkreslené vzpomínky na minulost, negativní zpravodajství a nechuť říkat že se něco zlepšuje, pokud je to stále špatné.
Instinkt lineárnosti
Instinktivně očekáváme lineární průběh závislostí, pokud známe jen pár hodnot.
Instinkt strachu
Strach nás vede k tomu, že věnujeme větší pozornost nebezpečím, která jsou málo pravděpodobná a nevšímáme si skutečně riskantních věcí. Ve Spojených státech je padesátkrát větší riziko že vás zabije opilý člověk než terorista. Viditelné bezpečtnostní kontroly na letištích způsobují větší pocit ohrožení.
Instinkt zkreslení velikosti
Vnímáme jako důležité zachránit jednotlivé životy dětí, nebo postavit nemocnici. Přitom se nejvíce životů zachrání vzděláním matek a výchovou zdravotních sester a porodních asistentek. Osamocené údaje svádí k dezinterpretacím, je třeba si vyžádat více dat a porovnat je mezi sebou. Válka ve Vietnamu nám připadá jako důležitý konflikt. Trvala dvacet let. Válka proti francouzské nadvládě trvala dvěstě let, a proti čínské dva tisíce let. Čísla se musí dávat do kontextu, porovnat historické hodnoty, porovnat s jinými státy, přepičítat na osoby.
Instinkt zobecnění
Kategorizovat a zobecňovat je nutné a přirozené, jinak bychom nebyli schopní svět popsat. Generalizace ale může být zavádějící. Velké západní firmy často přehlížejí trhy v rozvíjejících se státech, protože manažeři mají svět mentálně rozdělený na chudý a bohatý, a podceňují možnosti ekonomik rozvíjejících se zemí. Všímejte si kategorií ve výrocích a zkoušejte je zpochybnit. Hledejte rozdíly v rámci kategorie a mezi kategoriemi.
Instinkt osudovosti
Instinkt osudovosti je představa, že vrozené vlastnosti předurčují osud člověka, země, náboženství nebo kultury. Některé věci se mění pomalu a máme tendenci to vnímat tak, že se nemění vůbec. Ale i změna o jedno procento ročně znamená, že za sedmdesát let se hodnota zdvojnásobí.
Instinkt jedné perspektivy
Lidé mají rádi pocit, že něčemu rozumí. Proto si často komplexní problémy zjednodušují. Lákavá je myšlenka, že všechny problémy mají jednu příčinu, nebo jedno řešení. Například myšlenka volného trhu. Všechny problémy způsobují vládní intervence a vše vyřeší liberalizace a nízké daně. Nebo myšlenka rovnosti a řešení přerozdělováním.
Instinkt obviňování
Máme sklon za vším hledat konkrétního viníka. Pa přestáváme dál hledat jiná vysvětlení. Máme tendenci hledat takové “zlé hochy”, kteří podporují naše stávající přesvědčení: zlí novináři, byznysmani… Západ obviňuje rozvojové země ze znečišťování planety. Při tom, přepočítáno na obyvatele je historicky největším znečišťovatelem Západ.
Instinkt urgentnosti
Pocit naléhavosti, nutného rychlého řešení situace vede často k chybným rozhodnutím. Tento instinkt je zneužíván v různých kampaních. Zveličují se hrozba aby se lidé vyburcovali k akci. Ke vede to k snížení důvěryhodnosti aktivistů a vědců.
– Vyžádejte si čas na analýzu problému.
– Vyžádejte si relevantní a přesná data.
– Případné prognózy musí mít varianty.
– Drastická opatření mohou situaci zhoršit.