Evropská (bez)moc

Kolumbovo objevení Ameriky je počátkem jedné z největších transformací v dějinách a první záblesk éry dominance Západu.
Za hranicí Evropy staří Řekové považovali řeku Don. V roce 1730 vydal švédský důstojník Philipp von Stalenberg knihu, ve které posouvá hranici na Ural. Podklady pro knihu čerpal během svého zajetí na Sibiři po bitvě u Poltavy.
Mezi Uralem a Kaspickým mořem se rozprostírá Pontsko-kaspická step, jediná vstupní brána do Evropy. Jde o možnost projekce síly na dálku.

Brány do světa

V Eurasii se vyvinuly dva druhy společnosti podle způsobu využití přírodních zdrojů. Zemědělské a kočovné společnosti. Zemědělci postupně vytvořili bohaté a velké říše, třeba Římská a Čínská. Na hranicích postavily obranné hradby, ve vnitrozemí systém cest. Plavba měla příbřežní charakter. Římané pak vyvinuli systém dálkové plavby, na kterém se stali závislí. Samotný Řím měl milión obyvatel a potřeboval obilí z Kartága a Egypta. Bylo to levnější než doprava po cestách z bližších oblastí. Když Řím padl, dálkový obchod rychle ustal. Islámská expanze zastavila i obchod s Indií kolem Afriky i po souši Hedvábnou stezkou.
Ve 13 století došlo k mongolské expanzi, která stála život 20-60 miliónů lidi, což bylo až 11% celosvětové populace. Na území mongolské říše se rozvinul obchod pod kontrolou převážně arabských kupců. Evropský obchod hrál minimální roli, s křížovými válkami se dostali Benátští a Janovští kupci opět do kontaktu s východním Středomořím. Křesťanští obchodníci měli do muslimských zemí omezený přístup. Největší cestovatel té dob byl Abú Abdallah ibn Battúta (1304–1377) původem z Maroka. Urazil skoro pětkrát větší vzdálenost než Macro Polo.

Zlomový okamžik, který nepřišel

Epidemie moru ve 14. století ukončila jak mongolskou vládu ve většině Euroasie, tak dálkové obchodní trasy. Čína přišla o polovinu až dvě třetiny obyvatel. Mor se šířil po obchodních stezkách. Po vyhnání mongolů z Číny vznikla v roce 1368 dynastie Ming. Za třetího císaře se stala Čína nakrátko námořní velmocí. Ve stejné době měly Benátky, největší Evropská námořní mocnost, asi 300 lodí dosahujících asi 50 metrů s nosností 50 tun. Čínské lodě měřily až 150 metrů, a dokázaly přepravit 2000 tun. Jedná výprava se skládala z 63 velkých vodí a více než 250 menších, a sloužilo na nich 28 tisíc lidí. Po smrti císaře všah byla flotila i s loděnicemi spálena, dodnes není jasné proč.

Pryč s pověrami, začíná porcování

Během 15. a první poloviny 16. století udělali evropští námořníci většinu námořních objevů. Toužili najít obchodní cesty do Indie obcházející Araby a Turky. Objev Ameriky byl zklamáním, dokud se Španělům nepodařilo dobýt říši Aztéků a získat tak obrovské množství zlata. Když Portugalci dopluli až do Indie, čekalo je zklamání v podobě arabských obchodníků.

Pádný argument na palubě

Portugalci měli v Indii těžké začátky. Arabští obchodníci zde byli zavedení, a Indové měli palné zbraně. Portugalci měli větší lodě a děla. Postupně se jim tak podařilo ovládnout klíčová místa na pobřeží, podobě jako měli podél cesty kolem Afriky. Proti nim se vytvořilo spojenectví Benátek, arabských, perských a indických obchodníků a egyptských Mamlúků. Shromáždili obrovskou flotilu ale v bitvě u Diu v roce 1509 kvůli chybějícím dělům prohráli.

Držet Benátky pod krkem

Portugalci ovládali Indický oceán pomocí pár d sítek lodí a několika málo tisíc námořníků. Roku 1494 si se Španělskem rozdělili svět.

Zlato za pytlík muškátového oříšku

Obchod byl obrovsky ziskový. Ke Španělsku a Portugalsku se přidávali námořníci z dalších zemí. Evropané se v koliniích začali usazovat a s pomocí otroků zde začali pěstovat cukrovou třtinu a další plodiny. Asijské státy byly na začátku expanze bohatší, lidnatější a vojenský a technicky stejně vyspělé jako ty evropské, ale síla evropanů se rychle vzrostla. Anglie a Francie získaly schopnost válčit mezi sebou v zámoří, a v 19. století ovládly i pevninu.

Navigace v éře plachetnic

Trojúhelníkové plachty umožňují plout rychle i s bočním větrem, nebo křižovat proti větru. Na dálkových plavách v místech pravidelných větrů se začaly používat obdélníkové plachty. Dávaly lodím větší rychlost, ale neumožňují plavbu s bočním větrem. Portugalci se naučili využívat pravidelné větry, pasáty, které vanou vždy k rovníku. Ještě důležitější byly mořské proudy. V Atlantiku i v Tichém oceánu proudí kolem rovníku na západ.

Náskok se zvyšuje

Díky zámořským objevům se zvýšil obchod v celé Evropě. Původně existovaly tři obchodní oblasti. Italské městské státy ovládaly obchod ve středomoří, Hanzovní něsta na Baltu a města v Nizozemí ovládala obchod na pobřeží Atlantiku. Teď se vše propojilo, a největší význam zůstal Nizozemí. Velmi lukrativní se stal obchod s kořením, vznikla zde i první burza. Antverpy chránili vládnoucí Habsburkové, procházeli jimi 40% světového obchodu.

Zisk, zisk, zisk…

Mezinárodní obchod zapříčinil i vznik moderních států. Boj o zisky způsobil růst armád, vylepšování jejich vybavení a výcviku. To kladlo nároky na zlepšení výběru daní a fungování státní správy, vedlo k rozvoji úvěrování. V letech 1568-1648 probíhala válka nizozemských provincií za nezávislost na španělských Habsburcích. Nizozemci se naučili maximalizovat zisk. Vedlo to k racionalizaci. Definice dopravních harmonogramů zkrátila dobu plavby do Indie na polovinu. Dokázali také vydržovat stejně velkou armádu jako desetkrát lidnatější Francie.

Základy největšího impéria

Na konci 15. a počátku 16. století dokázali Nizozemci a Angličané zmenšit děla tak, aby se vešla na paluby lodí. To jejich menším lodím dávalo obrovskou výhodu proti obrovským Španělským korábům.

Absolutní přednost

Britští obchodníci naráželi v zámoří na problémy a tlačili na vládu, aby je bránila. Ta se rozhodla postavit loďstvo a loděnice. To způsobilo další tlak na obchod se dřevem, plachtovinou, konopí, nutnost přechodu na uhlí a posléze celou průmyslovou revoluci. Mezi Anglií a Nizozemskem došlo postupně ke čtyřem válkám 1652 – 1784, až se z nich stali spojenci. Za Ludvíka XIV. se z Francie stala nejsilnější evropskou mocností a začala soupeřit s Británií na moři. Mezi lety 1666 a 1815 svedla s Británií devět velkých konfliktů. Británie z toho vyšla jako světová námořní mocnost. V období soupeření s Nizozemím využívala jako základnu ústí Temže, odkud vanuly převážně západní větry. V době soupeření s Francií byl nejvýhodněji položený přístav francouzský Brest.

S větrem v zádech

Britové umístili podstatnou část svých lodí na volné moře západně od Irska. Lodě mohly kdykoliv zasáhnout na pobřeží, či v průplavu s větrem v zádech.

(Ne)známý Trafalgar

Naplnit svůj osud

Britové zastavili v roce 1798 a 1799 Napoleonovo tažení do Egypta.
Napoleon v letech 1804 – 1812 porazil všechny ostatní evropské mocnosti. Británie byla hlavní silou odporu proti němu. Vyhlásila blokádu francouzského obchodu. Zamě, které jí nechtěly dodržovat napadala.

Stačí šest hodin

Napoleon plánuje útok na Británii. Chce kvůli tomu vylákat britskou flotilu do Karibiku, který byl pro Brity důležitý. Odsud se dá do La Manche dostat rychle. Nepodaří se mu ale vymanévrovat britskou flotilu a ukryje se v přístavech. Britové mezi tím přesvědčí Rakušany a Rusy k pozemnímu útoku, takže Napoleon invazi zruší. Francouzské loďstvo pluje zpět do Středomoří, ale je u musí Trafalgar dostiženo a zničeno.

Velící admirál

Francouzsko španělská flotila měla sice početní převahu, ale Britové byli lépe vycvičení, používali nový způsob komunikace a novou taktiku. Zničili francouzskou flotilu, a Británie se stala vládkyní moří až do roku 1922, kdy přiznala paritu USA. Vybudovala v té době zatím největší světové impérium. Napoleon dobyl Berlín a vyhlásil kontinentální systém zakazující britům přístup do evropských přístavů.

Konečně plují proti proudu

Po napoleonských válkách začíná tevalý růst globální ekonomiky a průmyslové výroby. Rozvíjí se parní stroje, železnice, telegraf, rychlopalná děla, obrněné válečné lodě. V roce 1800 ovládají Evropané 35% souše, v roce 1914 84%. Číňané odmítají prodávat svůj čaj za cokoliv jiného než zlato či stříbro. Nakonec jim za něj Britové prodávají opium. Když to čínská vláda zakáže, tak si britští obchodníci vynutí na vládě zásah. První opiová válka probíhá v letech 1839-1842. Nové lodě poháněné párou a kolesy, kovové, malé s malým ponorem, zvané dělové čluny, umožnily Británii, Spojeným státům a Francii ovládnout po tocích řek i vnitrozemí. Kolem roku 1860 dosáhla Británie vrcholu. Až 45% světové produkce se 2% populace.

Poprvé v nové situaci

Carské Rusko se rozhodlo za cara Mikuláše zaútočit na Osmanskou říši. Zničili Osmanům lodě v přístavu a vojska shromáždili na Kavkaze a na Dunaji. Britové a Francouzi se rozhodli zabránit růstu moci Ruska na Balkáně a ohrožení Konstantinopole. Vylodili se na Krymu. Spojenci byli schopní dopravit materiál na Krym za tři týdny, Rusům trvala cesta z Moskvy tři měsíce. Britská námořní blokáda ohrozila financování konfliktu. Ve válce Severu a Jihu sehrálo námořnictvo tak důležitou roli. Průmyslový sever dokázal rychle vyrobit velké množství lodí a zorganizovat blokádu přístavů. Britové vybudovali první globální telegrafní síť. Byl vybudován Suezský a Panamský průplav. Moc Británie začala narušovat USA.

Sny se stávají skutečností

Ve druhé polovině 19. století se začal používat lodní šroub, parní turbína, a celokovové lodě bez plachet. Děla se přesunula na palubu do osy lodě do otočných věží. Byly zavedeny dělostřelecké granáty. První celokovová oceánská loď byla Devastation. V roce 1906 byla spuštěna loď Dreadnought. Německo se stává druhou ekonomický druhou nejsilnější mocností v Evropě, Spojené státy první světovou. Německo chce během deseti let postaví velkou flotilu, která má 60% britského potenciálu. Britské námořnictvo se stěhuje do Scapa Flow.

Co všechno se může pokazit

Rusko Japonská válka začala překvapivým útokem Japonská na Port Arthur. Potopili dvě bitevní lodě a křižník. Rusové se rozhodli tam vyslat flotily z Baltu a Černého moře. Měli čtyři bitevní lodě, ale nedostatek vycvičených námořníků. Největší problém bylo zásobování uhlím. Nakonec jim pomohli Francouzi a soukromá společnost. Po cestě omylem zaútočili na britské rybářské lodě, ale nedařilo se jim je zasáhnout. Podařilo se jim ale zasáhnout vlastní lodě. Britské námořnictvo je pak sledovalo, a nedovolilo jim vstoupit do Středozemního moře. Japonci Port Arthur dobili, ještě než tam flotila dorazila, a pak porazili Ruskou flotilu u Cušimy. V reakci na to Rusko uzavřelo smlouvy s Británií.

Neptunův trojzubec v ohrožení

Síla Německa po sjednocení rychle rostla. Císař Vilém velmi podporoval námořnictvo. To se stávalo hrozbou pro Británii. Britové si uvědomují, že námořní převaha jí nestačí v konfliktu v Evropě, zaujala proto defenzivní strategii.

Válka nerespektuje plány

Evropané očekávali, že válka bude rychlá. Rozhodne mobilita jednotek díky železnicím. Válka se však změnila v zákopovou opotřebovávací. Začala rozhodovat logistika. Centrální mocností musely spoléhat na zdroje že svého území, Britové a Francouzi mohli využít zdrojů z kolonií a volného přístupu k světovému obchodu.

Sundat si rukavičky

Německá strategie hladinových útoků na obchodní lodě selhala, ale ponorky slavily úspěch. Po potopení parníku Lusitania ale Německo muselo aktivity omezit, aby nevyprovokovalo Spojené Státy ke vstupu do války. Pak ale začali centrálním mocnostem kvůli blokádě docházet potraviny a suroviny. Němci vyslali svojí flotilu do Severního moře. V bitvě u Jutska sice Němci vyhráli, převážně díky lepší optice, přes to se jim nepovedlo zvrátit poměr sil a odvrátit blokádu. Zelenou dostaly opět ponorky. Nebezpečí ponorek omezilo až zavedení konvojů.

Primitivní a levný mechanismus

Rusko bylo za první války izolované. Balt blokovali Němci, Černé moře Turci. Do Murmansku nevedla železnice a Transsibiřská magistála měla velmi omezenou kapacitu. Británie se rozhodla zaútočit na Turecké úžiny. Akce však neuspěla, také díky minovým polím.

Střídání stráží

Washingtonská smlouva zakotvila poměry velikostí loďstev mocností. USA a Británie měli paritu sil (5), a museli dokonce omezit velikost loďstev. Japonsko (3), Itálie (1.67) a Francie (1.67) mohly své loďstva posílit. Britové přestali být nejsilnější ekonomikou a bankéřem světa. Vojenské lodě přešly z uhlí na naftu. Nekouří tak, rychleji se nakládá, loď je schoplá rychleji dosáhnout plného výkonu. Motor je menší a lehčí. Na stejný objem paliva loď dorazí 4x dále. V roce 1908 zahájila těžbu v Persii dnešní BP. Během války masově narostla výroba vozidel se spalovacím motorem. Po válce Británie dostala do správy Irák a Palestinu. Měli vliv v Persii. Během Druhé světové války Spojené státy navázaly úzké vztahy se Saúdskou Arábií.

Síla toužící po změně se znovu dává do pohybu

S výsledkem Prví světové války nebyly spokojení ani poraženi, ani vítězové. Spojené státy se uzavřely do izolace. V roce 1931 vpadlo Japonsko do Číny. Itálie v roce 1935 vpadla do Habeše.

Opět je vše jinak

Francie nebyla kvūli vnitropolitickým problémům na válku vůbec připravená. Spolu s Británií se snažily válce za každou cenu vyhnout. Kvůli železné rudě Německo zaútočilo na Norsko. Pro Německo byla klíčová podpora Sovětského Svazu. Díky ní mu nevadila nadvláda Británie na moři. Po pádu Francie se Britové rozhodli potopit část francouzského loďstva, aby se nedostala do rukou Německa. Když Německo okupovalo i zbytek Francie, tak francouzské lodě byly svými posádkami potopeny.
Německo se hned po začátku války pokusilo o ponorkovou blokádu Británie. Británie zavedla konvoje, ale ponorky útočily ve smečkách. Ta vyměnila některé své základny za padesát starých amerických torpédoborců. Brity zřejmě zachránilo rozluštění německých kódů. V Atlantiku a Středozemním moři spojenci přišli o 21 milionů tun obchodního loďstva, ale Spojené státy postavily 38 mil. tun obchodních lodí liberty.

Probuzený obr

V útoku na Čínu, který začal v roce 1937 hrálo námořnictvo důležitou roli.

Obranný val

V Číně získaly japonské síly mnoho surovin, až na ropu. Na začátku války Amerika zastavila vývoz ropy. Japonci měli zásoby na dva roky. Japonci se rozhodli zaútočit na dnešní Indonésii. Británie poslala do Singapuru flotilu a začala ho opevňovat. Japonská letadla potopila dvě britské lodě, a Singapur a nizozemská Indonésie padla. Japonsko velmi rychle obsadilo obrovská území.

Nová bojová síla

Bitvy na oceánech začaly na dálku vést velké letadlové lodě. Produkce amerických loděnic byla tak velká, že i kdyby prohráli všechny bitvy, tak by jejich námořní moc stále rostla. Japonci byli poražení hlavně na moři. Ponorky jim potopili skoro celé obchodní loďstvo. Neměli kontakt s Německem, až na setkávání ponorek. Spojenci si mohli pomáhat. Nebyli také schopní dostat armádu z Číny zpět.

Čas konvojů

Spojenci spolu během Druhé světové války čile obchodovali. Spojené státy se staly nejsilnější ekonomikou. Schválení Zákona o půjčce a pronájmu mělo klíčový dopad na válku. Do Sovětského Svazu pomoc proudila nejen riskantní severní cestou, ale také po železnici z Perského zálivu přes Irán. Britové a Rusové kvůli tomu Irán obsadili na začátku války. Polovina pomocí do Sovětského Svazu putovala přes Pacifik, 27 procent přes Irán. Japonci nezaútočili na Rusko, ani nepotápěli jeho lodě.

Nový začátek a konflikt

Po válce začal rozsáhlý program obnovy UNRRA pod OSN financovaný hlavně USA. Británie byla velmi oslabená. V Řecku probíhala občanská válka, a na Turecko tlačil Sovětský Svaz. Chěl společnou správu průlivu do Černého Moře a odstoupení území historické Arménie. Británie neměla sílu svým spojencům pomocí. Nakonec musely zasáhnout Spojené Státy.
Bolševický režim začal loďstvo budovat během industrializačních pětiletek. V roce 1935 začali stavět loděnice Komsomolsk na Amuru. A o rok později dnešní Severodvinsk.
Západní Evropa by těžko odolala případnému útoku sovětských sil. Ale s pomocí USA a Kanady chráněných Atlantikem by to už bylo jiné. Kontrola Atlantiku ale byla klíčová. Američané byli silně proti vojenské přítomnosti Evropanů mimo své uzemí. Po válce většina zemí o kolonie přišla. Pak při ně ztratilo smysl udržování velkých flotil.

Demonstrace síly

Vynález atomové bomby, strategických bombardérů a raket rozpoutal závody ve zbrojení. Strategická situace se změnila. Na rusy nefungovalo omezení přístupu k námořním cestám. Měli všechny suroviny a zd oje potravin. Nepotřebovali silné námořnictvo. Američané postavili v Turecku základny s raketami se středním doletem. Rusové se ocitli v nevýhodné pozici. Američané mohli zasáhnout jejich území z turecka za 10 minut, ruské střely to měli do Spojených Států 25 minut. Američané měli převaku v raketách 289 ku 44 a v hlavicích 5000 ku 300. Kubánský diktátor se po odražení pokusu o invazi v Zátoce sviní přimknul k Rusku. Rusko se na Kubu pokusilo instalovat střely středního doletu, což by zvrátilo situaci. Američané přistoupili k námořní blokádě a Rusové byli nucení ustoupit. Paralelně probíhal pokus Sovětů umístit do kubánského přístavu ponorky s jarernými hlavicemi. To se také nezdařilo, ponorky byly odhaleny a donuceny k vynoření. Tím se ukázalo, že odstrašující jaderná výzbroj sama nestačí. Pro projekci síly je nutné námořnictvo. Chuščev po svém nástupu nechal výstavbu oceánských lodí zastavit. Podobně loďstvo utlumoval i Británie. Za Bražněva začala výstavba oceánské flotily. Sověti postupně dokázali získat základny po celém světě, a jejich lodě byly přítomné ve vvšech oceánech včetně Indického a Perského zálivu.

Osamělá supervelmoc

Po rozpadu Sovětského Svazu se jejich loďstvo stáhlo že světových oceánů. Spojené Státy se staly jedinou globální velmocí.

Kontejnery kam se podíváš

Suezem ročně propluje 12% světového obchodu, 30% kontejnerové dopravy v hodnotě jednoho biliónu dolarů, asi 50 plavidel denně.

Střed světa

Na obzoru

V roce 2021 oznámily Austrálie, Británie a Spojené státy vznik bezpečnostní smlouvy AUKUS, a deklarovaly zájem o spolupráci s platformou QUAD která zahrnuje Indii, Austrálii, Japonsko a USA. Austrálie dostane osm ponorek s jaderným pohonem. Převaha USA klesá, ale zatím si jsou schopní získat spojence. Británie hledá svou budoucnost v CANZUK, spojení s Kanadou, Novým Zélandem a Austrálií. Evropa tápe.